Do závěru soutěže se přetahovali o celkové prvenství s Ústím nad Labem naši mladší žáci B, kteří svou premiérovou sezónu na velkém hřišti nakonec zakončili na druhém místě právě za Slovanem, kterému v klíčovém duelu podlehli 5:6, přestože ani ne pět minut před koncem vedli o tři góly. "I s odstupem času mě to pořád mrzí. Obzvlášť, když vím, že do toho dali hráči sto procent. Druhé místo je úspěch, ale zklamání tam je," přiznal hlavní trenér Jiří Steklý.

Máte za sebou první rok na velkém hřišti. Vyhráli jste 18 z 22 zápasů. Čekal jste tak pozitivní bilanci?
Na rovinu. Já jsem týmu věřil. Viděl jsem děti během tréninků a rozhodně jsem je nezatracoval a přechodu z minihokeje jsem se nebál. A moje přesvědčení se ukázalo jako správné, protože už během první sezóny na velkém hřišti tam byly i prvky z dospělého hokeje jako změna pozic, zastupování. Ze sezóny jsem nadšený.

Co se během uplynulého ročníku nejvíc povedlo?
Že děti přestávají být sobci, u některých už to vymizelo úplně. Velkou roli sehrálo letní soustředění v Poděbradech. Tam přišel první impulz do skládačky. Parta byla pospolu a hráči si uvědomili, že musí makat společně, aby něčeho dosáhli. A během února března přišel další zlom, kdy se sobeckost téměř vytratila.

Přechod z minihokeje se povedl. Díky čemu?
U někoho to bylo jednoduché. U někoho to zabralo delší čas. A někteří hrají minihokej i teď. Ale to je normální běžná věc. Děti si začaly víc nahrávat, víc kombinovat. To je důsledek práce v trénincích, které byly svižné, měly drajv a byly zaměřené do her, ale zároveň tam bylo i hodně bruslení.

Zlepšila se týmová spolupráce. Co ale zatím ještě v herním projevu u jednotlivců i týmu chybělo?
Takový ten zápal vybojovat si puk. Okamžitě přepnout do módu bestie a jít po puku a okamžitě zabrat. Chceme, aby hra bez puku byla lepší. To ale není nic snadného, dokonce ani pro daleko starší kategorie. Ono je totiž samozřejmě pro hlavu mnohem snažší hrát s pukem, kdy jsou nohy lehčí a jde to líp.

Tým měl druhou nejpevnější obranu v lize. O gól méně inkasovalo pouze první Ústí...
S brankářským postem jsem spokojený. Většinu zápasů odchytala Áďa Votrubová a rozhodně nezklamala. Za chvilku, co chytá, tak udělala ohromný kus práce. Její pracovitost je neskutečná. Nakazila se od ní i Gábi Denková, to jí hodně pomohlo. Taky se hodně posunula. Bylo dobře, že jsem Gábi posunul nahoru ze čtvrté třídy. Navíc holky si rozumí. Fungují spolu.

Jak jste spokojený s obranou, ve které si několik hráčů našlo stálé místo?
Moc se zvednul Kuba Šlechta. To je pro nás bek číslo jedna, ať už dopředu nebo dozadu. Je univerzální, má hlavu, nahrávku, přehled, bruslení. Do obrany bych ještě vyzdvihnul Ondru Krůtu. Taky má velkou budoucnost. Nevypustí souboj, do všeho jde jako blázen. A kdo ještě udělal kus práce, tak od prosince ledna Štěpán Bílek. Začal na sobě makat, zvedl se a měl dobré momenty.

V útoku jste měli několik produktivních hráčů, kteří byli v popředí tabulek celé soutěže. Jak je vidíte Vy?
Útok máme asi nejlepší v lize, je radost se dívat, co Maty, Kalvi, Pary a Voky předvádějí. Matěj Matuš je vynikající nahrávač, má čtení hry, na jeho věk nadčasové. David Kalvas je přirozený střelec, má výběr místa. Bruno Paroulek je náš motor, nic nevypustí, umí udělat kličku, nebojí se soubojů jeden na jedno. Matěj Vokatý je hračička, hodně technický, docela silný na puku. Trochu ho limituje výška. Na svou postavu ale předváděl velké věci.

Mají potenciál vyrůst i další?
Určitě, máme i další šikovné hráče. Áňa a Matěj Jurašíkovi, hodně čekám taky od Davida Kuklíka. Tomáš Blažek to musí dostat víc do rukou. Máme široký kádr, nemůžu říct o nikom nic špatného. Někomu nechybí moc, aby se posunul mezi naše top hráče.

Vedete talentovaný tým. Jak Vás práce s ním baví?
Hodně moc. Na začátku sezóny jsme si na soustředění řekli, jak chci, aby děti pracovaly a všechny to akceptovaly. Jedou na sto procent. Myslím, že pomáhá i to, že jsem s nimi v kabině, mluvím s nimi. Máme výborný vztah. Věřím, že je to mezi námi na kamarádské úrovni, ale je tam zároveň i respekt.

Jaký jste měli posoutěžní program?
Odehráli jsme výborně turnaj v Chomutově, který byl perfektně obsazený. Vyhráli jsme ho, čehož si hodně cením. Rozhodně jsme nezklamali ani na akci v Ústí nad Labem. A v Rize jsme skončili na čtvrtém místě, což je taky úspěch. Tam se ukázaly charaktery jednotlivých hráčů. Odehráli jsme tam skvělé zápasy, děti předváděly parádní výkony.

Jaký je plán týmu pro začátek sezóny 2025/26?
Odstartovala suchá příprava. Její součástí bude i led a také gymnastika. Chtěl jsem, aby děti měly i jiný sport než hokej. Na to bych chtěl navázat od září kompenzačním cvičením, které dětem taky hodně pomůže. V srpnu nás čeká soustředění ve Slaném. Tentokrát bude mít téma: napadání a odebírání puků. Tomu se tam budeme věnovat. Byla to naše slabina, takže na tom budeme pracovat celý týden.

Budou nějaké změny v kádru?
Skončil brankář Kopenec a Tomáš Vacek se rozhodl pro basketbal, takže ten už s námi taky pokračovat nebude. Naopak máme dva přírůstky. Ze čtyřky jsem vytáhl Míšu Plevu a z Bíliny přišel Tonda Karl. Oba jsou šikovní. Míša to už ukázal během sezóny a Tonda v Rize, kde už byl s námi a perfektně do party zapadl. Čekám od něj velké věci.

Jak se těšíte na nový soutěžní ročník?
Obrovsky. Myslím, že máme výborný tým, který se posouvá v dovednostech stále dál. Jsem zvědavý, co bude předvádět. Už se bude hrát i nadstavbová část, takže bychom měli hrát víc kvalitních zápasů. Cíl malý mít nebudeme. Chceme skončit první.