14 výher, 14 porážek a 1 remíza. Uplynulý soutěžní ročník naši starší žáci B zvládli solidně. Po základní části skončili sedmí a v nadstavbě třetí. "Byli jsme v půlce, což je fajn. Klubový cíl je, aby se všechny naše kategorie pohybovaly v horní polovině tabulky, a to jsme zvládli, takže jsme spokojení," usmíval se trenér Ondřej Klement. "Máme pocit, že se tým dal dohromady, to je nejdůležitější. Dobrých výkonů se díky tomu hrálo dost. To nás těší," dodal.

Měli jste stálou formu nebo došlo během sezóny k výkyvům?
Vlny byly. Když se blížily Vánoce, měli jsme dobrý pocit, že forma jde nahoru. Po novém roce ale děti odjely do Švédska a my se po jejich návratu dávali dohromady. Rozklížila se nám sestava, měli jsme hodně omluvenek, děti marodily a hráli jsme některé zápasy na dvanáct lidí, kdy to bylo opravdu na hraně. Navíc se nahrnuly zápasy, měli jsme nějaké dohrávky. Tam přišla krize a výsledky jsme neměli. Ale závěr sezóny se nám naopak povedl na jedničku. Poslední tři utkání jsme zvládli perfektně, to nás potěšilo.

V čem děti během sezóny udělaly největší pokroky?
Pořád to beru ještě retrospektivně s ohledem na covid, kdy se hokej začal stávat individuálním sportem. A já zastávám týmovou filozofii. Jsem rád, když spolu děti fungují. Na ledě, v kabině a i v normálním životě. Že si zavolají, tráví spolu čas. Už vyrostly z boxování mezi sebou, to je dané věkem. Snažíme se na ně působit tak, aby spolu vycházely a snad se nám to daří. Byly výkony, které byly hodně týmové. To bylo super. A taky jsme zapracovali na tom, že se některé děti naučily jít přes hranu, za komfortní zónu. Uměly se kousnout. To byl posun, který jim může pomoct nejen v hokeji, ale i v běžném životě.

Jaké jsou naopak ještě slabiny Vašeho týmu? V čem se mohou děti zlepšovat?
Je to dané i věkem, ale začíná se čím dál víc projevovat práce mimo led. Off ice trénink bude hrát velkou roli čím dál víc. Děti potřebují zesílit. Tím, jak vyrostly, tak jim chybí síla. To je slabina. Neměly by zapomínat na suchou přípravu. Je potřebná nejen v létě, ale i během sezóny. Když děti byly natrénované z léta, cítily, že mají naběháno. Ale leden únor to šlo dolů. Hodně jsme byli nemocní, kondičně jsme tím utrpěli.

Kdo patřil mezi největší opory v sezóně?
Loni jsme měli tým jen z ročníku 2012, pomohlo nám spojení s jedenáctkami. Vytáhnul se brankář Dan Schlenz. Dřív jsme neměli stálého gólmana, děti alternovaly i s hraním. Taky nám pomohla Adéla Votrubová. Brankoviště jsme měli kvalitně obsazené. A kluci, co měli tým táhnout, tak svoje role zvládli taky velmi dobře.

Bodově tým táhli Václav Vobořil, Jakub Maresch a Filip Klement. V čem byl jejich největší přínos?
Oni jsou naše top trojka. Vašek je tahoun díky své vyspělosti, je hodně gólový a hladový po gólech. Někdy mi u něj chybělo, aby byl víc týmovější. Je to kapitán, ale někdy jeho výkon srážely zbytečné fauly. Kuba má cit pro všechno. Umí rozhodnout utkání nahrávkou, ale i gólem. Chytrým gólem. Má pestré zakončení. A umí se dostat i pod kůži, i když už se zklidnil. Celkově je hodně platný, i když je z kluků nejmladší. Spojoval kabinu, i když na dresu neměl céčko nebo áčko. A Filip má rychlost, jeden z nejlepších našich bruslařů. A zlepšil se ve hře do těla. Pomohlo mu taky, že alternoval i na beku, ale myslím, že mu pomohl přesun do útoku.

V obraně si v sezóně vedl výborně Martin Lipták, souhlasíte?
On byl sledovaný vždycky. Mají ho v merku Litvínov i Chomutov. On má srdce na dlani pro celý tým. Je houževnatý, proto si udržel výkonnost. Hraje každý zápas jako proti Montrealu, to má málokdo v sobě v téhle věkové kategorii. Maká na sobě, dře a je to vidět. Beci vedle něj vyrostli. Máme přetlak, máme hodně dětí, které jsou ortodoxní obránci a chtějí být jen vzadu, ale Martin má svoje místo jisté. Je všestranný, komplexní. Takový zmenšený profesionál. Je oblíbený i v partě. A téměř není vylučovaný na to, jak hraje tvrdě a obětavě. Dlouho čekal na gól, v závěru mu nějaké napadaly. Zaslouženě.

Byl někdo, kdo během sezóny výkonnostně vyletěl?
Jmenoval bych Štěpána Kopáčka. To je takový skokan roku, i když on se zlepšil už na konci minulého ročníku. Tehdy byl na hraně. Nevěděli jsme, jestli ho hokej vůbec baví, nepoznali jsme to na něm. Teď vidíme, že ho baví a jsme rádi, že to tak je a na jeho výkonech se to v posledním roce a půl pozitivně odráží.

Budou v kádru nějaké změny pro novou sezónu?
Lasa pro naše kluky jsou. Litvínov je pro ně nejlákavější destinace. Ale budeme se snažit je udržet. Setrvání v menším klubu s velkým herním vytížením a případný přesun v pokročilé fázi sezóny by pro jejich růst byl přínosnější. Kluci na očích jsou. Kluby si je berou na akce i mimo klubové záležitosti. Věříme, že nikdo neodejde. Jedinou jistotou je ztráta Lukáše Paška, který přišel před koncem přestupů na hostování z Litvínova, kam se teď vrací.

Jaký teď máte program?
20. dubna budeme mít Huskies Cup, u nás na Zimáku. Přijedou Švédi, u kterých jsme během sezóny byli. Děti se u nich měly jak v bavlnce, tak se na ně těšíme, až je zase uvidíme. A rychle bychom chtěli začít s přípravou. Myslím, že děti moc volna nepotřebují. Suchá příprava a dobrá kompenzace po roce hraní hokeje jim přijdou vhod.

Jakou soutěž bude hrát Váš tým v novém ligovém ročníku?
Budeme hrát Ligu starších žáků A. Dětí bychom měli mít dostatek na to, abychom hráli ročníkovku. Měli bychom přihlásit SŽA i SŽB. Ale řeší se ještě ročník 2011, jestli bude tým pro devítku. Byl bych rád, kdybychom kategorii nad sebou měli. Měli jsme spoustu tréninků se staršími, s devítkou. Tam jsou i o dva roky starší hráči a to nám taky pomohlo, děti to vytáhlo. Viděli větší kluky a holky. Byla by to pro nás ztráta, kdyby nad námi kategorie chyběla.