Triumf v základní části a v nadstavbě až do posledního utkání útok na baráž o extraligu. Devátá třída má za sebou senzační sezónu, ve které vyhrála 25 z 35 zápasů. "Předčila naše očekávání. Jsme opravdu hodně spokojení," přiznal v obsáhlém rozhovoru trenér Martin Cimrman.
S čím jste do sezóny šli a proč výsledky předčily vaše představy?
V létě na soustředění ve Slaném jsme si dali jasný cíl-postup do
nadstavby, což jsme na sto procent splnili. Pak jsme dokonce pokukovali
po play-off o extraligu, do posledního zápasu bylo o co hrát, ale to už
byl nadplán. Proč šly děti výkonnostně nahoru? Věřím,
že to je výsledek dlouhodobé práce, kterou se všichni v klubu snažíme
odvádět kvalitně.
Kdy jste začali tušit, že tento ročník může skončit úspěchem?
Rozjezd byl pomalejší, ale jakmile jsme od šestého sedmého kola pronikli
mezi top tři týmy naší skupiny, tak už jsem začal věřit, že cíl
splníme. Viděl jsem na týmu velké odhodlání, jít si za splněním úkolu,
který jsme si stanovili. Nakonec jsme měli postup
jistý už čtyři kola před koncem základní části. To bylo perfektní.
Pomohlo k tomu i to, že děti vyspěly? Fyzicky i mentálně.
Taky to mělo vliv. V deváté třídě už jsme přidávali některé věci, kterým
jsme se dřív tolik nevěnovali. Třeba, jak se chovat v přesilovce, v
oslabení, jak řešit napadání. Přidávali jsme taktické věci, na které
nebyli hráči z předchozích let zvyklí. V trénincích
jsme se hodně věnovali hrám na malém prostoru a také bruslení. A
nevybavuji si jediný zápas, ve kterém by nás soupeř vyloženě přebruslil.
Možná jen v nadstavbě v Ústí, tam měli domácí navrch. Ale jinak jsme po
celou sezónu vypadali bruslařsky velmi dobře.
Zároveň nám závěr sezóny odkryl i nedostatky, na kterých musíme
zapracovat. A to je hlavně fyzická odolnost a hra do těla.
Na našem Zimáku tým vyhrál šestnáct z osmnácti utkání. Máte vysvětlení, proč mu to v domácí prostředí tak šlo?
Nechci působit jako nějaký vědátor, ale myslím, že to musíme přisoudit
rozměrům našeho hřiště. Třeba zápas s Ústím doma a venku, to se nedalo
srovnat. Doma jsme byli lepší, rychlejší, lepší v soubojích. Na velkém
ústeckém hřišti jsme se naopak ztráceli, u každého
puku a v každém souboji jsme byli pozdě. Jsme zvyklí hrát na našem
menším hřišti. Vyhovuje nám, což výsledky jednoznačně potvrdily.
Tým neměl "ustřelené" jedince, pravidelně bodovalo hodně hráčů. Kompaktní tým je asi přáním každého trenéra...
Opravdu musím říct, že to byl velký rozdíl oproti sezónám, kdy jsme měli
první dobrou lajnu a zbytek pokulhával. V téhle sezóně šlapaly všechny
tři. Bojovaly, plnily taktické úkoly. Neměli jsme slabší článek, byl
spoleh na většinu hráčů. Až na jeden dva zápasy,
kdy jsme v poslední třetině stáhli hru na dvě pětky, tak jsme hráli na
tři lajny, protože tým fungoval suprově. Z toho máme velkou radost. A
dobře zapadli i naši mladí kluci ročníku 2011 jako Timofejev, Šlechta a
Záhorec, kteří se vůbec mezi staršími neztratili.
Jen příležitostně naskakovala dlouholetá opora Ludwig Amadeus Dondit. Našli se noví lídři?
Nám před dvěma lety odešel i Max Ševčík do Chomutova, na něm to taky
hodně stálo. Ludwig odehrál jen pět zápasů, ve všech byl ale rozdílový
hráč. Čeká se to od něj, když hraje extraligu devátých tříd. Ale i s
ostatními trenéry jsme měli pocit, že bez něj tým
fungoval líp. Hráči se semkli, oddřeli to. Nespoléhali na to, že Ludwig
čtyřikrát projede hřiště a dá gól. Kolektivně ho dokázali zastoupit.
Bodově mužstvo táhli urostlí Řehák a Skýva. Jak jste s nimi byli spokojení?
Nezmiňoval bych jen je, opravdu velmi dobře hráli i ostatní hráči,
nebylo to jen o těchto dvou. Ale oběma samozřejmě pomáhá, že jsou
narostlí, je to jejich výhoda. Trošku jsme k nim ale celou sezónu
hledali třetího hráče, několik se jich tam vystřídalo a na
konci nadstavby jsme už nevěděli, koho k nim šoupnout. Denis Řehák
hodně zapracoval na hře dozadu. To ho hodně zvedlo. On byl produktivní i
dřív, ale tím, že přidal v defenzívě, tak se ještě více dostával do
protiútoků a šancí. Marcel Skýva těží z rychlosti,
je neuvěřitelně rychlý. Dobře se s Denisem doplňovali, ale na konci
sezóny to nebylo úplně podle našich představ. Výborný dojem z celé
sezóny u Marcela pokazilo několik zbytečných disciplinárních prohřešků.
Ty si bude muset odpustit. Mluvíme s ním o tom, zbytečně
to sráží jeho velmi dobré kvality.
V obraně se ustálila dvojice Kordule, Lode...
Korduleho jsme dávali i do útoku. Je spolehlivý, odmaká všechno, silný
na kotouči, dobře čte hru. Hokejově velmi chytrý. A Lukas Lode? Ten
možná ze všech hráčů vylétl nejvíc. Začínal s hokejem v páté třídě a
opravdu vystřelil. Hodně se zlepšil v bruslení, zakončení
a řešení situací 1-1. Odehrál velmi dobrou sezónu.
Skvělé výkony předváděl taky brankář Vojtěch Řehák. To byla jasná jednička, je to tak?
Na Vojtu byl po celou sezónu velký spoleh. Ke konci základní části a v
nadstavbě chytal v životní formě. Kolikrát bylo nemožné mu dát gól. Bez
něj by to bylo těžké. Tým mu věřil, i ve vypjatých rozhodujících
momentech. My trenéři jsme na něj vsadili, odchytal
skoro všechno a důvěru nám splatil.
Smůlovatou sezónu má za sebou naopak kapitán Jan Brož...
Na začátku sezóny se nešťastně zranil v zápase proti Klášterci. Pak se
do toho celkem rychle dostal. Druhou půlku a nadstavbu odehrál ve skvělé
formě. Bohužel si stejné zranění obnovil a do posledního utkání v
Litoměřicích už nenastoupil. Doufám, že se do začátku
suché přípravy dá do kupy a že na něm budeme moci stavět hru i v příští
sezóně. Přejeme mu brzké uzdravení.
Sezóna se nadprůměrně povedla několika hráčům. Je o ně zájem jinde?
Snažili jsme se to během sezóny neřešit. Bylo nám jasné, že pokud kluci
předvádí kvalitní výkony, díky kterým jsme v tabulce byli nahoře, tak o
ně zájem bude. Na zápas v nadstavbě proti Litoměřicím byli v hledišti
trenéři z Litvínova. Ozvali se nám z Chomutova
a Ústí. Pokud někdo odejde, uděláme maximum, aby to bylo formou
střídavých startů. Aby si děti vyzkoušely vyšší soutěž, ale zároveň jsme
si dali jasný úkol a tím bude postup do ligy dorostu. Takže bychom rádi
udrželi tým pohromadě. Nebudeme tu chtít hrát regionální
ligu dorostu věčně, naší ambicí je dorost a juniory do dvou let
posunout o soutěž výš. Definitivní je pouze odchod Ludwiga Dondita,
který už bude nastálo v Chomutově.
Deváté třídě se dařilo, má za sebou opravdu povedený ročník. Teď bude
muset jít ale do nejnižší soutěže dorostu. Je to škoda, že?
Je, ale nedá se nic dělat. Nemělo by to být ale tak, že by se tam měla
výkonnostně zaseknout. Budeme hrát proti o rok starším hráčům. Proti
týmům, které mají hráče ročníku 2009, zatímco my je nemáme. Budeme si to
muset uhrát s hráči ročníku 2010, což nebude
nic jednoduchého. Už jsem slyšel z klubů, které chtěli z regionální
ligy postoupit výš, že to je téměř nemožné, opravdu těžké. Ale uděláme
všechno, aby se nám to povedlo. Chceme se jako klub pohybovat i v
nejstarších kategoriích ve středních soutěžích. Nemáme
ambice na extraligu, ale liga by Teplicím slušela. Historicky se tu
hrály tyto soutěže a rádi bychom na to navázali. Navíc máme postup do
ligy dorostu a juniorů ve sportovních cílech klubu.
Jaký máte celkový pocit ze sezóny?
Mimořádně pozitivní. A nejde jen o výsledky. Hráči měli výborný přístup k
tréninkům a zápasům. Za to bych jim chtěl poděkovat. Stejně jako
rodičům, kteří nám dali důvěru, abychom se jim o děti starali. S rodiči
nebyl během sezóny sebemenší problém. Velký díky
patří také bráchovi, který se kvůli práci připojil v průběhu sezóny a
Prochymu, který se věnoval hlavně bruslení. Oba odvedli fantastickou
práci. A poděkování patří i lidem, kteří tuhle kategorii podporovali od
prvních krůčků a všem trenérům, které se u týmu
během sezón vystřídali. Při vzniku klubu jsme si říkali, jestli tuto
kategorii udělat nebo ne, byli na pochybách. A nakonec jsme skončili
těsně pod extraligou devátých tříd, takže jsme rozhodně udělali dobře.
Děti si za ty roky dřiny úspěch zasloužily.
Velmi dobré výsledky nejstaršího klubového výběru udělaly Teplicím
dobrou reklamu. Kluby už musí vnímat, že se tady opět dělá hokej na
dobré úrovni...
Je to tak. Navíc se mi líbilo, že na zápasy se chodili dívat rodiče s
dětmi z mladších kategorií. Některé jsem zahlédl i na venkovních
zápasech. Myslím, že ani trenéři, ani hráči, ani vedení klubu si možná
neuvědomujeme jakého úspěchu jsme dosáhli. To není
jen tak vyhrát základní část a hrát do poslední chvíle o baráž o
extraligu. Jsem zvědavý, kdy se nám to povede znovu. Rozjeté to máme v
mladších třídách dobře, tak snad se brzy dočkáme. Je to pro nás obrovská
motivace do další práce a dalších sezón.