Triumf v základní části a v nadstavbě až do posledního utkání útok na baráž o extraligu. Devátá třída má za sebou senzační sezónu, ve které vyhrála 25 z 35 zápasů. "Předčila naše očekávání. Jsme opravdu hodně spokojení," přiznal v obsáhlém rozhovoru trenér Martin Cimrman.

S čím jste do sezóny šli a proč výsledky předčily vaše představy?
V létě na soustředění ve Slaném jsme si dali jasný cíl-postup do nadstavby, což jsme na sto procent splnili. Pak jsme dokonce pokukovali po play-off o extraligu, do posledního zápasu bylo o co hrát, ale to už byl nadplán. Proč šly děti výkonnostně nahoru? Věřím, že to je výsledek dlouhodobé práce, kterou se všichni v klubu snažíme odvádět kvalitně.

Kdy jste začali tušit, že tento ročník může skončit úspěchem?
Rozjezd byl pomalejší, ale jakmile jsme od šestého sedmého kola pronikli mezi top tři týmy naší skupiny, tak už jsem začal věřit, že cíl splníme. Viděl jsem na týmu velké odhodlání, jít si za splněním úkolu, který jsme si stanovili. Nakonec jsme měli postup jistý už čtyři kola před koncem základní části. To bylo perfektní.

Pomohlo k tomu i to, že děti vyspěly? Fyzicky i mentálně.

Taky to mělo vliv. V deváté třídě už jsme přidávali některé věci, kterým jsme se dřív tolik nevěnovali. Třeba, jak se chovat v přesilovce, v oslabení, jak řešit napadání. Přidávali jsme taktické věci, na které nebyli hráči z předchozích let zvyklí. V trénincích jsme se hodně věnovali hrám na malém prostoru a také bruslení. A nevybavuji si jediný zápas, ve kterém by nás soupeř vyloženě přebruslil. Možná jen v nadstavbě v Ústí, tam měli domácí navrch. Ale jinak jsme po celou sezónu vypadali bruslařsky velmi dobře. Zároveň nám závěr sezóny odkryl i nedostatky, na kterých musíme zapracovat. A to je hlavně fyzická odolnost a hra do těla.

Na našem Zimáku tým vyhrál šestnáct z osmnácti utkání. Máte vysvětlení, proč mu to v domácí prostředí tak šlo?

Nechci působit jako nějaký vědátor, ale myslím, že to musíme přisoudit rozměrům našeho hřiště. Třeba zápas s Ústím doma a venku, to se nedalo srovnat. Doma jsme byli lepší, rychlejší, lepší v soubojích. Na velkém ústeckém hřišti jsme se naopak ztráceli, u každého puku a v každém souboji jsme byli pozdě. Jsme zvyklí hrát na našem menším hřišti. Vyhovuje nám, což výsledky jednoznačně potvrdily.

Tým neměl "ustřelené" jedince, pravidelně bodovalo hodně hráčů. Kompaktní tým je asi přáním každého trenéra...

Opravdu musím říct, že to byl velký rozdíl oproti sezónám, kdy jsme měli první dobrou lajnu a zbytek pokulhával. V téhle sezóně šlapaly všechny tři. Bojovaly, plnily taktické úkoly. Neměli jsme slabší článek, byl spoleh na většinu hráčů. Až na jeden dva zápasy, kdy jsme v poslední třetině stáhli hru na dvě pětky, tak jsme hráli na tři lajny, protože tým fungoval suprově. Z toho máme velkou radost. A dobře zapadli i naši mladí kluci ročníku 2011 jako Timofejev, Šlechta a Záhorec, kteří se vůbec mezi staršími neztratili.

Jen příležitostně naskakovala dlouholetá opora Ludwig Amadeus Dondit. Našli se noví lídři?

Nám před dvěma lety odešel i Max Ševčík do Chomutova, na něm to taky hodně stálo. Ludwig odehrál jen pět zápasů, ve všech byl ale rozdílový hráč. Čeká se to od něj, když hraje extraligu devátých tříd. Ale i s ostatními trenéry jsme měli pocit, že bez něj tým fungoval líp. Hráči se semkli, oddřeli to. Nespoléhali na to, že Ludwig čtyřikrát projede hřiště a dá gól. Kolektivně ho dokázali zastoupit.

Bodově mužstvo táhli urostlí Řehák a Skýva. Jak jste s nimi byli spokojení?
Nezmiňoval bych jen je, opravdu velmi dobře hráli i ostatní hráči, nebylo to jen o těchto dvou. Ale oběma samozřejmě pomáhá, že jsou narostlí, je to jejich výhoda. Trošku jsme k nim ale celou sezónu hledali třetího hráče, několik se jich tam vystřídalo a na konci nadstavby jsme už nevěděli, koho k nim šoupnout. Denis Řehák hodně zapracoval na hře dozadu. To ho hodně zvedlo. On byl produktivní i dřív, ale tím, že přidal v defenzívě, tak se ještě více dostával do protiútoků a šancí. Marcel Skýva těží z rychlosti, je neuvěřitelně rychlý. Dobře se s Denisem doplňovali, ale na konci sezóny to nebylo úplně podle našich představ. Výborný dojem z celé sezóny u Marcela pokazilo několik zbytečných disciplinárních prohřešků. Ty si bude muset odpustit. Mluvíme s ním o tom, zbytečně to sráží jeho velmi dobré kvality.

V obraně se ustálila dvojice Kordule, Lode...

Korduleho jsme dávali i do útoku. Je spolehlivý, odmaká všechno, silný na kotouči, dobře čte hru. Hokejově velmi chytrý. A Lukas Lode? Ten možná ze všech hráčů vylétl nejvíc. Začínal s hokejem v páté třídě a opravdu vystřelil. Hodně se zlepšil v bruslení, zakončení a řešení situací 1-1. Odehrál velmi dobrou sezónu.

Skvělé výkony předváděl taky brankář Vojtěch Řehák. To byla jasná jednička, je to tak?

Na Vojtu byl po celou sezónu velký spoleh. Ke konci základní části a v nadstavbě chytal v životní formě. Kolikrát bylo nemožné mu dát gól. Bez něj by to bylo těžké. Tým mu věřil, i ve vypjatých rozhodujících momentech. My trenéři jsme na něj vsadili, odchytal skoro všechno a důvěru nám splatil.

Smůlovatou sezónu má za sebou naopak kapitán Jan Brož...

Na začátku sezóny se nešťastně zranil v zápase proti Klášterci. Pak se do toho celkem rychle dostal. Druhou půlku a nadstavbu odehrál ve skvělé formě. Bohužel si stejné zranění obnovil a do posledního utkání v Litoměřicích už nenastoupil. Doufám, že se do začátku suché přípravy dá do kupy a že na něm budeme moci stavět hru i v příští sezóně. Přejeme mu brzké uzdravení.

Sezóna se nadprůměrně povedla několika hráčům. Je o ně zájem jinde?

Snažili jsme se to během sezóny neřešit. Bylo nám jasné, že pokud kluci předvádí kvalitní výkony, díky kterým jsme v tabulce byli nahoře, tak o ně zájem bude. Na zápas v nadstavbě proti Litoměřicím byli v hledišti trenéři z Litvínova. Ozvali se nám z Chomutova a Ústí. Pokud někdo odejde, uděláme maximum, aby to bylo formou střídavých startů. Aby si děti vyzkoušely vyšší soutěž, ale zároveň jsme si dali jasný úkol a tím bude postup do ligy dorostu. Takže bychom rádi udrželi tým pohromadě. Nebudeme tu chtít hrát regionální ligu dorostu věčně, naší ambicí je dorost a juniory do dvou let posunout o soutěž výš. Definitivní je pouze odchod Ludwiga Dondita, který už bude nastálo v Chomutově.

Deváté třídě se dařilo, má za sebou opravdu povedený ročník. Teď bude muset jít ale do nejnižší soutěže dorostu. Je to škoda, že?

Je, ale nedá se nic dělat. Nemělo by to být ale tak, že by se tam měla výkonnostně zaseknout. Budeme hrát proti o rok starším hráčům. Proti týmům, které mají hráče ročníku 2009, zatímco my je nemáme. Budeme si to muset uhrát s hráči ročníku 2010, což nebude nic jednoduchého. Už jsem slyšel z klubů, které chtěli z regionální ligy postoupit výš, že to je téměř nemožné, opravdu těžké. Ale uděláme všechno, aby se nám to povedlo. Chceme se jako klub pohybovat i v nejstarších kategoriích ve středních soutěžích. Nemáme ambice na extraligu, ale liga by Teplicím slušela. Historicky se tu hrály tyto soutěže a rádi bychom na to navázali. Navíc máme postup do ligy dorostu a juniorů ve sportovních cílech klubu.

Jaký máte celkový pocit ze sezóny?
Mimořádně pozitivní. A nejde jen o výsledky. Hráči měli výborný přístup k tréninkům a zápasům. Za to bych jim chtěl poděkovat. Stejně jako rodičům, kteří nám dali důvěru, abychom se jim o děti starali. S rodiči nebyl během sezóny sebemenší problém. Velký díky patří také bráchovi, který se kvůli práci připojil v průběhu sezóny a Prochymu, který se věnoval hlavně bruslení. Oba odvedli fantastickou práci. A poděkování patří i lidem, kteří tuhle kategorii podporovali od prvních krůčků a všem trenérům, které se u týmu během sezón vystřídali. Při vzniku klubu jsme si říkali, jestli tuto kategorii udělat nebo ne, byli na pochybách. A nakonec jsme skončili těsně pod extraligou devátých tříd, takže jsme rozhodně udělali dobře. Děti si za ty roky dřiny úspěch zasloužily.

Velmi dobré výsledky nejstaršího klubového výběru udělaly Teplicím dobrou reklamu. Kluby už musí vnímat, že se tady opět dělá hokej na dobré úrovni...

Je to tak. Navíc se mi líbilo, že na zápasy se chodili dívat rodiče s dětmi z mladších kategorií. Některé jsem zahlédl i na venkovních zápasech. Myslím, že ani trenéři, ani hráči, ani vedení klubu si možná neuvědomujeme jakého úspěchu jsme dosáhli. To není jen tak vyhrát základní část a hrát do poslední chvíle o baráž o extraligu. Jsem zvědavý, kdy se nám to povede znovu. Rozjeté to máme v mladších třídách dobře, tak snad se brzy dočkáme. Je to pro nás obrovská motivace do další práce a dalších sezón.