V plném proudu je také suchá příprava našich nových čtvrťáků, které také v nové sezóně vede jako hlavní kouč Jiří Procházka. "Zaměřujeme se na koordinaci a na hry. Aby jí děti lépe vnímaly. Kam se postavit, kam nahrát. Zpočátku jsme pracovali formou her na fyzičce, teď už jdeme víc do dynamiky, odrazové síly a podobně," prozradil.
Pojďme zhodnotit poslední sezónu, ve které jste tehdejší třeťáky vedl. Na co jste se nejvíc zaměřili?
Hlavně na bruslení. A tam si myslím, že jsme udělali obrovský pokrok. Ještě jsme vynechali práci s pukem, střelbu. Na tom jsme dělali jen sporadicky. Ale v bruslení se děti hodně zlepšily. Z toho mám radost.
Jak jste si váš tým vedl v zápasech?
Na to, že jsme ještě téměř netrénovali s pukem a nestříleli, tak jsme hráli perfektně. Byly tam krásné akce, krásné góly. Jsem zvědavý, až se ještě začneme víc věnovat práci s kotoučem a koncovce. Jestli se to ještě o parník zlepší.
A jaké jste ještě viděl nedostatky?
Budeme muset dělat hodně taktické věci. Trošku dětem nastínit, jak by měl hokej vypadat. Přišlo mi, že někdy moc nepřemýšlely. Zdá se mi, že to bylo někdy bez hlavy. A taky musíme u některých dětí trochu přenastavit hlavu. Jsou šikovné, ale budu chtít u některých víc zápalu.
Jaká tedy byla tréninková morálka?
Chodilo nás dvacet a výš na každý trénink. To bylo fajn. Byli jsme rozdělení na áčko a béčko. V tréninku, když jsme dělali technické dovednosti, tak byl vidět rozdíl v nasazení, v bruslení. I hráči z béčka dělali cvičení krásně, ale jak šlo o závod nebo hru, tak u béčkařů bylo vidět, že se jim moc nechtělo. Děti z áčka už víc makaly, šly na krev. Béčkaři byli ještě takoví dětinští. Ale to není špatně, aby si to někdo zle nevyložil. Každý má svůj čas, není kam spěchat. Neznamená, že kluci z béčka nemůžou hrát hokej, to vůbec. Mají před sebou ještě hodně roků, ještě se to může otočit. Rozhodně to není tak, že kdo je teď v béčku, má se na to vykašlat.