Druhým rokem má v týmu ročníků 2010 kapitánské céčko třináctiletý Jan Brož. Zvolili si ho na soustředění v Soběslavi demokraticky hráči a trenéři a s odstupem času lze říct, že to byla dobrá volba. Honza je ryzí kapitán, roli lídra plní na ledě i v kabině.

„Asi si mě vybrali proto, že se snažím týmu pomáhat, hypovat ho. Také komunikuji s rozhodčími, ale už dávno vím, že nemá cenu se snažit změnit jeho názor, to se mi nikdy nepovedlo. Proto všem říkám, aby se sudími nediskutovali, neřvali na ně," usmívá se Brož.

S hokejem začal před sedmi lety v Bílině, po otevření teplického Zimáku hrdě obléká modro-bílý dres Huskies. Jeho snem je NHL, fandí Washingtonu. „Protože Ovečkin. Za mě je to nejlepší hokejista. Kdyby nevyšla NHL, tak bych chtěl hrát aspoň extraligu, tam fandím Litvínovu."

Čím Brož vyniká? „Já myslím, že mám dobré bruslení, to je moje silná stránka. Jsem rychlý. Ale horší je to se střelou. I když chodím na střelnici a i cvičím, tak to zatím není ono."

Prsty v tomto handicapu prý má pomalejší růst. „Za to nemůžu. Já jím jak blázen, sním všechno, tedy až na hrášek nebo třeba fazole. Ale jinak se snažím, abych rychle zesílil," ubezpečuje upovídaný mladík.

Jeho oblíbeným trenérem je Martin Cimrman. „Mám ho odmalička. Za mě je fakt nejlepší. Zařve, když je to potřeba, zároveň umí pochválit."

V této sezoně se 7. třídě příliš nedařilo, ale na dubnovém Huskies Cupu na domácím stadionu vybojovala pěkné druhé místo za Poděbrady, čímž si po skončení ročníku 2022/2023 trošku zlepšila náladu. „Ta sezona před tím byla vážně hodně dobrá, ale teď to nešlo, hodně jsme prohrávali, i jsme dostávali nakládačky, třeba od Litoměřic, Chomutova, od toho nejvíc. Možná to bylo tím, že nám pár kluků odešlo, nevím. Také jsme hráli s jinými týmy."

„Brožík" oceňuje, že trenér Cimrman po některých přídělech nepěnil. „Tam je zásadní, jestli zápas odmakáme. Pak můžeme i prohrát, důležitý je přístup, nasazení. V tomhle trenér umí být objektivní, dokáže poznat, kdy tomu dáme vše.

V sedmičce hrají s Brožem i dvě děvčata, v družstvu prý mají řadu privilegií. „Obě jsou fajn. Vždy jsou o krok před námi - třeba se jdou první sprchovat. Já mám rád všechny spoluhráče, jsme jeden tým. V lajně mi to asi nejvíc jde s Filipem Kordulem. Dřív jsem hrál obránce, ale teď jsem přešel do útoku. Sice jsem obránce miloval, ale tohle se mi také moc líbí."