Obdivuje Jaromíra Jágra, který byl jeho dětským idolem. Kdyby pomohl s výchovou jeho nástupců, vůbec by se osmadvacetiletý Petr Mašek nezlobil. „Bylo by fajn, kdybych seděl u telky a díval se na někoho, kdo hraje třeba NHL nebo extraligu a řekl si, že mi prošel pod rukama," usmál se stále aktivní hokejista, který v našem klubu odstartoval svou trenérskou kariéru. Jako hlavní kouč má na povel pátou třídu, jako asistent působí o ročník níž.

Jak jste se dostal k trenéřině?
„Čistě náhodou. Sledoval jsem na facebooku Jirku Procházku, se kterým jsem tady začínal a známe se odmalička. Viděl jsem, že tu trénuje. Znám se i s Martinem Cimrmanem. Když jsem měl jednou špatný den, napsal jsem mu, jestli bych se nemohl zapojit do trénování. On byl rád. A ještě ten den jsem šel na led s dětmi. Seběhlo se to hrozně rychle.“

Jakou máte za sebou hráčskou kariéru?
„Začínal jsem v Teplicích. V šesté třídě přestoupil do Mostu, kde jsem se dostal až do áčka a do první ligy. Pak mi život připravil nějaké nástrahy a skončil jsem na tři roky s hokejem. V Lovosicích jsem obnovil kariéru a po roce a půl jsem zkusil druhou ligu v Bílině, kde jsem pět let. Loni jsme hráli druhou ligu, teď kraj.“

Jak se Bílině daří?
„Zatím výborně, skoro pořád vyhráváme a vedeme tabulku, takže jsme spokojení.“

A Vám osobně, ve statistikách máte 6 gólů a 13 nahrávek? Na jakém postu nastupujete?
„Většinou hraji centra, ale když je zapotřebí, vypomůžu všude. I v obraně.“

Jaký byl Váš nejoblíbenější spoluhráč?
„Kluků, se kterými se mi hrálo dobře, bylo víc. Ale pokud mám zmínit jedno jméno, i když není známé, tak Lukáš Sýkora. To byl můj oblíbený parťák. Hrál jsem s ním v mládežnických týmech v Teplicích i v Mostě.“

Jaký máte vztah k hokeji?
„Jsme hokejová rodina, takže velký. Na ledě jsem od tří let, kdy mě táta s dědou přivedli na zimák. Oba trénovali, takže jdu v jejich stopách. Líbí se mi tu a byl bych rád, kdybych u hokeje jako trenér zůstal.“

Máte nějaké trenérské ambice?
„Jsem teprve na začátku. Práce s dětmi mě baví, i když je to někdy řehole. (úsměv) Chci jim něco předat. Myslím, že jsem se něco naučil. Sice nejsem top hokejista, ale někam jsem to dotáhl. Věřím, že jim mám co dát.“

Co Vám přináší největší radost při práci s malými hokejisty?
„Když vidím jejich zapálení do hry a když si při zápasech zkouší to, co děláme na tréninku a snaží se to přenést i do utkání. Člověk pak vidí, že to má smysl.“

A co Vás vytočí?
„Když nedávají pozor. To je dost často. Že si dělají, co chtějí. Každý trénink musíme někoho umravňovat. Jsou to děti, patří to k tomu. Ale brzdí to a ubližuje to i jim. Ty děti, které jsou pozorné, dělají progres. Ten je na nich postupně vidět a to je super.“

Máte trenérský vzor?
„Nikdo mě nenapadá. Ale jako hráče obdivuji Jaromíra Jágra. Ten mi zůstal do teď. Je neuvěřitelné, kam to dotáhl a že ještě hraje. Aby dal po padesátce ještě gól v extralize, to je neskutečné. A líbí se mi taky McDavid, podle mě nejlepší hráč současnosti. I proto fandím Kladnu a Edmontonu.“